Blog Bedřicha Ščerbana

23.11.2010 09:36
Jarda Mareš chybět bude.

V MF Sedmičce vyšel článek „Mareš skončil…“ (č. 46, 18. Listopadu 2010). Autorka slečna Streichsbierová zmiňuje, že Jarda Mareš “odehrál celkem 187 zápasů, v nichž si na své konto připsal 27 gólů. Přesto považuje vedení Dukly jeho odchod za velkou ztrátu, a to především kvůli zkušenostem“. Cena hráče pro tým se neměří počtem vstřelených gólů. Novinářka se snaží dovést čtenáře k hodnocení přínosu hráče pro mužstvo pouze přes počet odehraných zápasů a v nich dosažený počet vstřelených branek.

Ano, Jarda bude chybět. Bude chybět velmi. Velikost hráče se neměří pouze počtem gólů a asistencí. To by to trenéři národního týmu měli lehké. Vezmou statistiky a nominují prvních 12 útočníků v tabulce produktivity, prvních 8 v tabulce obránců a 3 nejlepší gólmany. A máme mužstvo.

Velikost hráče je dána jeho přínosem pro mužstvo. Někdo je koncový hráč, někdo playmaker. Někdo brání, někdo hraje tvrdě do těla. Být přínosem pro kolektiv a podílet se na výsledcích klubu je předpokladem pro práci v klubu. Platí to pro každou pozici. Pro hráče, trenéry, realizační týmy i administrativu. Složit mužstvo tak, aby fungovalo co nejlépe za daných podmínek (finanční možnosti klubu, poloha mužstva atd.), je alchymie.

Jarda jako hráč byl lídr, byl uznáván v kabině a jeho slova měla váhu a účinek na mužstvo. Byl hráčem do nepohody. Stal se osobností, významným hráčem- měl jméno a byl respektován. Prokázal to nejen u nás, ale i zahraničí, kde vybudovat si pozici jako cizinec je ještě těžší.

Jarda jako hráč nám chybět bude. Trochu respektu si zaslouží i ze strany novinářky.

Jarda nám chybět bude, naopak nám nechybí hodnotící výroky bývalé zaměstnankyně, dnes redaktorky MF Sedmička. S odchodem Jardy Mareše z klubu se musíme vyrovnat.

BŠ

14.11.2010 21:56
Vstup do informačního serveru Dukly na „zapůjčené jméno a heslo“.

Bylo to někdy v červnu letošního roku 2010. Scházím se se zástupcem MF Dnes nad tématem urovnání vztahů. Není to první schůzka a, jak se později ukáže, není ani poslední. Shoda se nepodaří nalézt. Na konci jsem požádán, zda bych udělal vstřícný krok. Vyhověl jsem. Pár dní nato zjišťuji, že monitorovaný neoprávněný přístup do serveru Dukly, na zneužívané přihlašovací jméno a heslo, je z MF Dnes. Krajská redakce tohoto deníku má vysvětlení. „Náš redaktor skutečně vstoupil do Vašeho serveru, měl to ale domluvené s redaktorem Vašeho webu, aby mohl využít některé ohlasy z diskusního fóra do ohlasů čtenářů v našich novinách. Měl to domluvené na časově omezenou dobu, nejde tedy o trestný čin“. Přihlašovací údaje skutečně poskytl redaktor webu, ale „v únoru na zjištění ohlasů na fóru Dukly o odchodu Davida Dolníčka“ a pro „jednorázový vstup“. Kromě toho fórum je veřejně přístupné, není potřeba přístup na server. MF Dnes byla zvyklá znát, na základě propojení PR pracovnice Dukly a sportovní redaktorky MF Dnes v jedné osobě, interní údaje z Dukly. Tato konkurenční výhoda byla přerušena. Na serveru Dukly se dají údaje zjistit s předstihem před zveřejněním. Domnívám se, že to byl pravý důvod vstupování na server. Poslední pokus o vstup byl zaznamenám 25. 6. 2010, několik měsíců po přestupu Davida Dolníčka. Nikdy mě žádná jiná redakce, žádný jiný novinář nežádal o poskytnutí přístupů na náš server. Nemile mě toto „seriózní“ chování překvapilo. Zatímco jednám o normalizaci vztahů mezi mnou a MF Dnes, o narovnání, ne mou vinou, špatných vztahů, tak zároveň jsem redakcí špehován, co vlastně dělám a co se děje v Dukle. Jak to vnímat? Jsem požádán o vstřícný krok, učiním ho, a pak zjistím, že druhá strana se zatím chová velice neseriózně. Nevzbuzuje to ve mně důvěru ve slova a činy redakce. Mnohem větší zděšení ve mně ale vyvolal fakt, kdy jsme zachytili vstupy na toto „vypůjčené jméno a heslo“ ze dvou IP adres. U té druhé mi byla předložena návaznost na nicky, pod kterými vstupovali a přispívali svými příspěvky na fórum a sekci „ptejte se“ někteří přispěvovatelé a to ne zrovna vybíravě. (MF Dnes se za invektivy a urážky v těchto příspěvcích omluvila). S dnešními vědomostmi nemohu vyloučit, že redaktor/ka MF Dnes vložil/a na fórum Dukly názor a ten pak byl použit jako informační zdroj. Toto zjistit znamená dva a půl roku zpátky zmapovat všechny přístupy z IP adres mající vztah k MF Dnes a porovnávat to s články v té době vydanými. Kdybych i prokázal návaznost, jako například při zneužívání akreditace poskytnuté MF Dnes, co bude? Návrh „udělejme tlustou čáru, my už to dělat nebudeme a už o tom nemluvme“?! Stále mám věřit, že MF Dnes v minulosti informovala o Dukle a mé osobě objektivně a seriózně? Mám věřit, že témata článků a osoby k rozhovorům byly vybírány seriózně?

Cizí minulost je zapotřebí veřejně otevřít, popsat. To je postoj MF Dnes. Jiný postoj zaujala, když jde o minulost její.

Příště: „Kup si zítra noviny, se budeš divit“.

BŠ

5.11.2010 21:47
Sbírání kompromitujících informací.

Registruji snahu o změnu podstaty problému, snahu přenést trable etického problému a neserióznosti zpravodajství do roviny osobního problému. Tuto snahu musím odmítnout. Možná na začátku to byl problém v osobní rovině. S vedením redakce MF Dnes jsem se hned na počátku sešel, seznámil je se skutečným stavem věcí, dal k dispozici email, kde jsem urážen a napadán jejich redaktorkou, kde je naznačováno, co by se mohlo objevit v novinách. Výsledkem byla glosa v novinách o populistovi, jež zasahuje do práce novinářů. O činnosti a dění v klubu informovala bývalá zaměstnankyně klubu. Sportovní zpravodajství bylo postaveno na znalosti interních informací z klubu. Postupem času si vytvářím představu, jak fungovalo sportovní zpravodajství o Dukle se znalostí interních informací od bývalé zaměstnankyně. Žádný jiný novinář, žádná jiná redakce nikdy nežádala interní informace. S dnešními znalostmi etického kodexu novinářů stále více nechápu, jak mohla PR pracovnice klubu působit ve sportovní redakci MF Dnes a v ČRo Region a informovat o svém minulém zaměstnavateli. Nechápu to o to více, že oba subjekty věděli o problému mezi mnou a Duklou na jedné straně a redaktorkou na straně druhé. Bylo zřejmé, že nebyla a není zaručena objektivita a serióznost zpravodajství.

Dodnes jsem nezaznamenal veřejné stanovisko k těmto problémům. Pouze snahu udělat tlustou čáru. Zaznamenal jsem naopak úsilí o sbírání kompromitujících materiálů vůči mé osobě. Bývalá zaměstnankyně mi dala najevo, že zná obsah mých jednání s krajským vedením MF Dnes a sportovními redaktory. Dala mi najevo, jakým směrem by se mohly vyvíjet informace o mé osobě. Z této situace jsem překvapen.

Pokud pominu posměšný, urážlivý tón, ve kterém se nese email, je tam opět naznačeno, co se v budoucnu na mě objeví. Mám s tím již své zkušenosti. Očekávám, že se bude opakovat situace, kdy jsem dostal email, ve kterém mi bylo naznačeno, jakým směrem se budou ubírat zprávy o mé osobě. MF Dnes měla tento email jejich redaktorky, napsaný z adresy rozhlas.cz, ve kterém jsem urážen a napadán (např. mám praktiky komunistických zločinců) od začátku k dispozici. Přesto rozhovor vyšel. Náhoda? Mám tomu věřit? Mám věřit tomu, že jen přepsali rozhovor? Podobnost čistě náhodná?

Co bude dál? Nevím. Pokud by se měla situace opakovat, mohu čekat snahu o poškození mého jména, či klubu v duchu naznačovaném v emailu.

Znám dost novinářů a mám s nimi výborné, dobré, či korektní vztahy. Jeden z novinářů, kterého si vážím a který toho dokázal v žurnalistice dost a má určité postavení, mi řekl, že s novináři nemá smysl bojovat, že mají vždy poslední slovo. Vím, že se říká, že sedmá velmoc „odstřelí“ koho chce, že se boj s médii nedá vyhrát. To ale neznamená, že se před některými budu krčit v koutě, ohýbat hřbet a bát se. Mám svou hrdost. Mám korektní vztahy s většinou novinářů. S některými nevyjdu. Naučil jsem se rozlišovat.

Příště: Vstupování do informační databáze Dukly na „zapůjčené jméno a heslo“.

BŠ

Úvodní slovo Bedřicha Ščerbana

Vážení sportovní přátelé, vítám Vás na svých osobních stránkách, které jsou vlastně reakcí na nespočet žádostí mých fanoušků, fanoušků klubu mého srdce HC Dukla Jihlava, ale i dalších lidí, kteří se zajímají o mé osobní pohledy na dění v současném hokejovém světě. Chtěl bych se zde vyjadřovat k věcem, které mě zaujmou a to nejen k těm, které souvisí s mojí prací jednatele hokejového klubu, ale i k dalším zajímavým zprávám z hokejového světa.

Rád bych také podotknul, že zde uveřejněné názory a pocity jsou pouze a jen mé osobní a nelze je spojovat s oficiálními stanovisky klubu HC Dukla Jihlava.

Věřím, že se vám mé stránky, potažmo názory, budou líbit a že se na ně budete rádi vracet. B.Š.