Blog Bedřicha Ščerbana

23.1.2011 09:25
Kauza samolepek.

Hodně se mluví o kauze samolepek. Mohu jen opakovat, že hecování a škádlení patří k hokeji a budu tohle vše, v určité rovině etické, podporovat. Satira kreslíře Štěpána Mareše, kterou jsem měl možnost vidět v novinách, je vtipná, nikoho neuráží a zvedá zájem, i mediální, o hokej.

Podstatou sporu o samolepky je předělání ochranné známky klubu a její šíření s ekonomickým ziskem. Tato informace zmizela z webových stránek sdružení po otevření kauzy. V původní verzi není také ani zmínka o satiře. Po medializaci kauzy byly webové stránky sdružení změněny, informace o zisku byla odstraněna. Sdružení hovoří o dobré reklamě. Informace o zisku z šíření předělaného loga sdružení dobrou reklamu nepřináší. Z pozměněného loga není vůbec zřejmé, že jde o parodii. I počáteční informace z webu byla: „Jak můžete vidět níže na obrázku, tak samolepka byla vlastně do základu předělané logo jihlavského hokejového týmu.“

Cena firmy není daná jen obratem a ziskem, ale je to i cena tradice, obchodní značky a dalších nehmotných statků. Tradice je to nejcennější, co firma má. Těžko a dlouhodobě se buduje. Tradice je vyjádřena v obchodní značce a znaku. Firmy si je registrují a chrání. Ochranná známka znamená právo ochrany i před zaměnitelným znakem. Nehmotné statky jsou vyjádřeny i v logu Dukly.

Mládež se snažíme vychovávat k patriotismu, k hrdosti na klub, město, kraj, stát. To nedokážeme, pokud nepůjdeme příkladem a nebudeme sami chránit tradiční hodnoty. Pozměněné logo se dotklo velké části lidí, kteří jsou patrioti a fanoušci Dukly a osobně mě těší, že je jich hodně.

Pan primátor a radní města udělali správně, když se postavili na ochranu tradičních hodnot města Jihlavy, včetně jejího znaku a ježka, jako symbolu města. Není to „prkotina“ dotknout se symbolu města „ježka“ a zarazit do něj sekeru. Ochrannou známku máme zaregistrovanou proto, abychom zákonným způsobem chránili tradice, znak a dobré jméno klubu. Stejné je to i u znaku města. Velmi si vážím pana primátora a radních města Jihlavy, kteří vyjádřili svůj pohled na věc. Udělali to, co čekám od politiků: „vyjádřili jasný názor na problém“. Klub ve spolupráci s městem jako zřizovatelem a dozorčí radou klubu hledá shodu, jakým způsobem chránit tradiční hodnoty.

Rada města se tím zabývala na můj popud. Pokud se zpětně a s odstupem na celou věc podívám, stále jsem přesvědčen, že jsem jednal správně. Bylo mou povinností, z pozice jednatele klubu, jehož registrovaná známka byla zneužita, se tím zabývat a jednat.

Názor na kauzu „samolepky“ vypovídá o vztahu k hodnotám, tradicím a právu.

BŠ

13.1.2011 03:36
Opravdový Koliš

Před pár dny se mi telefonicky ozval sportovní fotograf Jiří Koliš. Hovořili jsme spolu o dotazech v rubrice PTEJTE SE na webu Dukly. Upozornil mne, že on určitě není jejich autorem, i když jsou podepsány jménem Jiří Koliš. Tak si to poznamenávám. Sportovní fotograf Jiří Koliš není autorem dotazů v rubrice „Ptejte se“ psaných pod tímto jménem. Jiří Koliš je výborný a uznávaný sportovní fotograf. Od začátku mi bylo jasné, že tyto dotazy nepsal. Nakonec se sám zhrozil, jak mi řekl do telefonu, nad obsahem, hrubostí a použitým slovníkem. Pravděpodobně někdo využil jeho jméno. Chtěl dát dotazům větší váhu. Dotazující odmítl můj návrh na osobní schůzku.

BŠ

13.1.2011 02:38
Jeden malý jednatel
Už jsem dostal dost přezdívek a negativního hodnocení od slečny Streichsbierové, či novinářů kolem ní. Byl jsem: romantický jednatel, populista. Nejednal jsem, nevolal jsem. Netykal jsem si s přítomnou realitou. Sezona byla trapně krátká, plácáme se v II. lize. Obviňovala mne, že „mám praktiky komunistických zločinců!“, psala mi, že „nejsem v pozici šéfa zeměkoule“, a „jakožto jednatel průměrného hokejového klubu“, vzkazovala mi: „no nic, tak mu řekni, ať si ve čtvrtek koupí noviny, „Ale ten ve čtvrtek se zase bude divit!!“. Slůvko „ZASE“ je velmi zajímavé. Zneužívalo se akreditace vydané MF Dnes, kterou používala osoba mimo pracovně-právní vztah s redakcí. Připojovalo se do informační databáze klubu na zapůjčené jméno a heslo. Prostě jsem toho už zažil spoustu. Můžu si poznamenat další událost: „jeden malý jednatel“, tak mě slečna Streichsbierová tituluje v korespondenci s ČSLH, resp. ředitelem I. ligy. Šlo o oficiální stížnost na mou osobu. Opět mě uráží a snaží se mě zesměšnit. Cituji: „je smutné, že i v dnešní době muže (asi má být může?) jeden malý jednatel klidně rozhodovat…“, „Tak trochu symbolicky je právě tato osoba hlavou DUKLY Jihlava, tedy někdejší výkladní skříně československé socialistické armády:-)“.
Asi mělo být Československé lidové armády, Československá socialistická armáda nikdy neexistovala. Smajlík na konci věty je také zajímavý. Urazit, zesměšnit, co nejvíce negací, to je snaha slečny Streichsbierové pokud jde o mou osobu, či Duklu.
Slečna Streischbierová si stěžuje na ČSLH, že jí bráním ve výkonu jejího povolání. To odmítám. Pokud za její povolání považujeme sportovní žurnalistiku, zpravodajství o Dukle, nevím, jak jí bráním. Slečna redaktorka píše a referuje o utkáních a dění v Dukle. Je přítomna zápasům. Pokud za svou novinařinu považuje možnost ovlivňovat má rozhodnutí, řekla mi, ať si dám pozor, a pochlubila se mi, koho už dokázala odstřelit z funkce v Dukle (dnes slečna Streichsbierová popírá, že by mi něco takového řekla), pak jí asi bráním ve výkonu tohoto „povolání“.
Ve stížnosti vyjadřuje i obavy, že se tento případ (neudělení akreditace, pozn. autora) mohl stát nebezpečným precedentem. Klub sportovních novinářů prý k tomuto závěru došel. KSN měl velmi málo informací o problému, zřejmě vycházel z informací dodaných slečnou novinářkou. Se mnou bylo hovořeno pár minut do telefonu a bylo konstatováno, že souběh funkcí PR pracovnice Dukly a redaktorky v médiích je etický problém.
Obával bych se spíše precedensu ze strany slečny novinářky. Pracuje pro MF Sedmička, ČRo Region a jeden klub I. ligy. Rád bych znal názor odborníků, zda nejde opět o střet zájmů a neodporuje to Etickému kodexu. V případě Dukly Jihlava, souběhu PR práce a práce pro média, byli odborníci názoru, že jde o střet zájmů a problém v etické rovině.
A ještě jedna snaha je ze stížnosti viditelná: Tak už Ščerbanovi někdo nařiďte, ať mi dá akreditaci, poskytuje rozhovory. Je to jeho povinnost. Mohu urážet, mohu zesměšňovat. On nemůže nic. Já jsem zástupce sedmé velmoci a on bude poslouchat média. Vnímám snahu vykládat si příslušnost k novinářům jako něco extra, kdy ostatní mají pouze povinnosti k ní a žádná práva. Byla snaha vyložit mi členství ke KSN (Klub sportovních novinářů) jako automatický nárok na volný přístup na všechna sportoviště, automatické akreditace, poskytování rozhovorů. A to vše přes urážky, zesměšňování a v minulosti minimálně diskutabilní neobjektivní a neseriózní informování o klubu a mé osobě.
BŠ

Úvodní slovo Bedřicha Ščerbana

Vážení sportovní přátelé, vítám Vás na svých osobních stránkách, které jsou vlastně reakcí na nespočet žádostí mých fanoušků, fanoušků klubu mého srdce HC Dukla Jihlava, ale i dalších lidí, kteří se zajímají o mé osobní pohledy na dění v současném hokejovém světě. Chtěl bych se zde vyjadřovat k věcem, které mě zaujmou a to nejen k těm, které souvisí s mojí prací jednatele hokejového klubu, ale i k dalším zajímavým zprávám z hokejového světa.

Rád bych také podotknul, že zde uveřejněné názory a pocity jsou pouze a jen mé osobní a nelze je spojovat s oficiálními stanovisky klubu HC Dukla Jihlava.

Věřím, že se vám mé stránky, potažmo názory, budou líbit a že se na ně budete rádi vracet. B.Š.