Blog Bedřicha Ščerbana

21.1.2010 02:42
Negace a podpora.

Žil jsem dlouhou dobu v cizině. Pokud člověk stráví více jak desetiletí v cizině, určitě ho to ovlivní, formuje. Zároveň pak mnohem kontrastněji vnímá domov. V zahraničí jsem se setkával se snahou poukazovat na úspěchy a vyzdvihovat to, co se povedlo. Používat, a já jsem toho zastáncem, pozitivní kritiku. Mnohem kontrastněji pak vnímám ten opak u nás. Máme takovou zvláštní zálibu poukazovat hlavně na to, co se nepovedlo. Ne vše se vždy podaří a ne vše je vždy úspěšné. Ne vždy jsme úspěšní. Vezněme jako příklad fotbalového gólmana Petra Čech. Za to, co dokázal, za to jak proslavil naši vlast, si zaslouží naši úctu. Samozřejmě i jeho čeká sportovní důchod. Ve vrcholovém sportu přichází mnohem dřív. Kolem 33 roku věku. A my jako bychom čekali, až se mu nebude dařit a hned na to poukazujeme. Všichni jednou budeme staří a všichni jednou půjdeme do důchodu. Úcta k tomu, kdo něco dokázal, by měla být součástí našeho života. Jednou budou všichni lepší, silnější, rychlejší, hezčí než my. Budou, protože budou mladší a plný sil.

Něco podobného jsem prožil teď v Dukle. Měli jsme černé období. Začalo to tím, že tým prohrál pár utkání menší koncentrací, menší vůlí, menší bojovností než s jakou by měl jít do zápasů. Prožíval období krize, která přijde v sezoně na každý tým. Okamžitě mi bylo navrhováno, abych odvolal toho a toho, vyhodil toho a tamtoho. Ukázat na někoho a říci, to je viník, někoho odvolat, či vyhodit je jednoduché. Cítil jsem tlak, abych něco udělal, abych šáhl do „A“ týmu. Nepovažoval jsem to za správné rozhodnutí, neztotožňoval jsem se s tím. Dostat se z krize pomocí vůle a bojovnosti, je těžší a bolí to. Vsadil jsem na to druhé. Svolal jsem hráče a společně jsme hledali cestu z krize. Vedení se za hráče postavilo a tento postoj obhájilo. Doufám a věřím, že se hra otočila a tým bude zase fungovat. Že na prvním místě bude tým a úspěch. Že na to má, už prokázal.

Stejné platí v celém mládežnickém hokeji. Ne vše je dobré a ne vše je špatné. Kritika, že nám ujel metodický vlak, je mylná. Metodika je na vysoké úrovni. Není ale součástí praxe. Vstoupí to toho vlivy jako rodiče, agenti. Pokud někdo nehraje o aspoň dva roky výše, se staršími, nic z něho nevyroste. To slyším dost často. Z úst rodičů a agentů. Od trenérů ne. To je praxe posledních let. Kolik individualit z toho vyrostlo? Moc ne. Jsou výjimky. Byl to Jágr, Reichel, Hašek a další. Byl to ale vždy tak jeden dva hráči na klub. Ne šest v každém ročníku. Pokud hráče posunem mezi starší a on se stane průměrným hráčem týmu, je lepší být o kategorii níže a být lídrem. Je lepší vychovávat osobnost, než průměr. Kdyby na MS 20 naši porazili Finy, a měli na to, měli to dobře rozjeté, kdyby uhráli výsledek s Ruskem, bylo by vše v pořádku. Jelikož tohle nedokázali, je vše špatně. Skutečnost je jiná. Nelze spát na vavřínech a je potřeba se tím zabývat, ale na „pohřeb“ to není. To je další vlastnost nás Čechů. Buď je vše bílé, nebo černé, buď je vše dobré, nebo špatné, buď je svatba, nebo pohřeb.

BŠ

8.1.2010 18:58
Případ Havířov.

Znám osobně současný management Havířova a vůbec jim nezávidím. Situace, kterou musí řešit, je nezáviděníhodná a psychicky velmi náročná. Člověk hned zestárne o pár let.

Situace, která nastala, ale odhalila špatně nastavenou soutěž. Je všeobecně známo, že jsem byl od samého počátku proti tomuto systému. Pokud si dobře pamatuji, společně se mnou byli proti současně platnému systému Olomouc, Ústí nad Labem, Hradec Králové. Navrhoval jsem čtyřkolový systém hraný od září do dubna. Byli jsme přehlasováni, a kdyby nedošlo k této situaci, možná by vše běželo příští rok dál. Systém soutěže I.ligy není spravedlivý a je nesportovní. Současná situace v I.lize to odhalila v plné nahotě. Jak jsem psal na začátku, je mi líto současného vedení a hráčů Havířova. Je ale dobře, že byl, možná krutě, odhalen nedostatek soutěže. Je zapotřebí, aby se začalo dělat vše s ohledem na dobro českého hokeje. V současné době převládají zájmy jednotlivých klubů. Je rozhodováno podle starého českého přísloví bližší košile než kabát. Systém sudá, lichá je nespravedlivý a teď to vyplulo na povrch. Doufám, že se z toho poučíme a už to nedovolíme. Ale co třeba konec základní části na začátku února? Další věc, se kterou nemohu souhlasit. V I.lize se mají připravovat a vyrůstat budoucí nositelé výkonnosti českého hokeje. Měla by to být dlouhodobá soutěž. Pravidelná, s důrazem na práci výchovnou, trvající od září do dubna. Je potřeba pracovat systémově Poučíme se nebo budeme čekat, až něco, lidově řečeno, krachne?

BS

8.1.2010 18:57
Případ Havířov.

Znám osobně současný management Havířova a vůbec jim nezávidím. Situace, kterou musí řešit, je nezáviděníhodná a psychicky velmi náročná. Člověk hned zestárne o pár let.

Situace, která nastala, ale odhalila špatně nastavenou soutěž. Je všeobecně známo, že jsem byl od samého počátku proti tomuto systému. Pokud si dobře pamatuji, společně se mnou byli proti současně platnému systému Olomouc, Ústí nad Labem, Hradec Králové. Navrhoval jsem čtyřkolový systém hraný od září do dubna. Byli jsme přehlasováni, a kdyby nedošlo k této situaci, možná by vše běželo příští rok dál. Systém soutěže I.ligy není spravedlivý a je nesportovní. Současná situace v I.lize to odhalila v plné nahotě. Jak jsem psal na začátku, je mi líto současného vedení a hráčů Havířova. Je ale dobře, že byl, možná krutě, odhalen nedostatek soutěže. Je zapotřebí, aby se začalo dělat vše s ohledem na dobro českého hokeje. V současné době převládají zájmy jednotlivých klubů. Je rozhodováno podle starého českého přísloví bližší košile než kabát. Systém sudá, lichá je nespravedlivý a teď to vyplulo na povrch. Doufám, že se z toho poučíme a už to nedovolíme. Ale co třeba konec základní části na začátku února? Další věc, se kterou nemohu souhlasit. V I.lize se mají připravovat a vyrůstat budoucí nositelé výkonnosti českého hokeje. Měla by to být dlouhodobá soutěž. Pravidelná, s důrazem na práci výchovnou, trvající od září do dubna. Je potřeba pracovat systémově Poučíme se nebo budeme čekat, až něco, lidově řečeno, krachne?

BS

Úvodní slovo Bedřicha Ščerbana

Vážení sportovní přátelé, vítám Vás na svých osobních stránkách, které jsou vlastně reakcí na nespočet žádostí mých fanoušků, fanoušků klubu mého srdce HC Dukla Jihlava, ale i dalších lidí, kteří se zajímají o mé osobní pohledy na dění v současném hokejovém světě. Chtěl bych se zde vyjadřovat k věcem, které mě zaujmou a to nejen k těm, které souvisí s mojí prací jednatele hokejového klubu, ale i k dalším zajímavým zprávám z hokejového světa.

Rád bych také podotknul, že zde uveřejněné názory a pocity jsou pouze a jen mé osobní a nelze je spojovat s oficiálními stanovisky klubu HC Dukla Jihlava.

Věřím, že se vám mé stránky, potažmo názory, budou líbit a že se na ně budete rádi vracet. B.Š.